Otevřený dopis ministru vnitra, ministru zahraničních věcí, ministru školství mládeže a tělovýchovy a ministryni pro vědu výzkum a inovace
Vážený pane místopředsedo vlády, vážená paní ministryně, vážení páni ministři,
níže podepsaní a níže podepsané, členky a členové Učené společnosti České republiky, zástupkyně a zástupci vědecké a pedagogické komunity, českých univerzit a vědeckých ústavů, a také představitelky a představitelé platformy Přátelé svobodného Ruska, která funguje na půdorysu obou komor Parlamentu České republiky ve spolupráci s českou občanskou společností a akademickou obcí, se na vás obracejí s následujícím otevřeným dopisem.
Plně podporujeme postoj vlády České republiky k bezprecedentní agresi Ruské federace proti Ukrajině a jsme si vědomi nutnosti řady opatření, která byla přijata ve prospěch posílení bezpečnosti České republiky, včetně omezení cestování ruských a běloruských občanů na naše území.
Oceňujeme program Občanská společnost, který umožnil přesídlení do České republiky vybraným dlouholetým ruským obráncům lidských práv, nezávislým novinářům a občanským aktivistům, kteří byli v Rusku pro své postoje a činnost pronásledováni. Tento program umožňuje výjimku z plošného zákazu vydávání víz a vstupu občanům Ruska a Běloruska, kterým vláda v r. 2022 České republiky reagovala na vojenskou agresi proti Ukrajině.
Zkušenost z necelých dvou let fungování programu ovšem zaostává za původním očekáváním. Značná byrokratická, organizační a finanční náročnost dopadá na české nevládní organizace, které v programu fungují jako tzv. garanti. Na nich v praxi leží nejen břímě dokládání represí, které na žadatele v Rusku dopadly, ale i pomoc se zajištěním pracovního místa, které je podmínkou zařazení do programu. Program ve skutečnosti není programem humanitárním, ale programem řízené migrace, který staví neziskové organizace do stejné role jako zaměstnavatele. A je obecně známo, že ani zaměstnavatelé nemají v Česku snadný přístup k zahraničním pracovníkům, včetně těch vysoce kvalifikovaných, ať už přicházejí z kterékoliv země světa. S překážkami při přijímání vysoce kvalifikovaných zahraničních odborníků se střetávají bohužel i veřejné vysoké školy a ústavy Akademie věd ČR. Tyto překážky komplikují žádanou internacionalizaci těchto pracovišť a omezují konkurenceschopnost českých institucí v celosvětové vědě i vzdělávání, včetně dopadů na přenos znalostí a technologií do českého podnikatelského prostředí.
Osud mnoha ruských a běloruských vědců a akademiků, a také studentů v nouzi, zejména těch, kteří veřejně vystoupili proti válce, se navíc do striktních a v praxi nadále zpřísňujících se mantinelů vládního programu nevešel vůbec. Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy české vědecké instituce a univerzity nemají k dispozici žádný způsob, jak umožnit přesídlení do České republiky svým kolegům, kteří buď již žijí v emigraci nebo doma nemají možnost pokračovat v odborné práci. A to ani tehdy, jedná-li se o špičkové odborníky, řešitele mezinárodních vědeckých projektů, včetně těch podpořených ze zdrojů Evropské unie, nebo talentované mladé vědce, se kterými tyto instituce spolupracují, a mají tudíž dobrý přehled o jejich politických a společenských názorech, mimo jiné na ruskou agresi proti Ukrajině. Můžeme doložit řadu takových případů. Česká republika a obzvláště Praha či Brno, jako někdejší centra svobodného ruského a běloruského kritického myšlení, žurnalistiky, umění a občanské aktivity, si kolem sebe vůči současným generacím ruské a běloruské elity staví zeď. Řada projektů a aktivit se přesouvá do sousedních zemí, hlavně do Německa a Polska.
Tristní je rovněž situace stávajících studentů z Ruska a Běloruska. Studijní oddělení věnují velké úsilí, aby jim pomohla s prodlužováním pobytů. Studenti velmi často čekají na rozhodnutí dlouho po zákonné lhůtě. Namísto dvou měsíců (zákonná lhůta je 60 dní) čekají čtyři až šest měsíců a v některých případech dokonce ještě déle. Pracovníci Univerzity Karlovy zaznamenali znepokojivý nárůst komerční nabídky „urychlování“ tohoto procesu, s příslibem využití „kontaktů“ na příslušné úřady. To staví naši zemi a její instituce do nepříjemného světla. Ať už podobné agentury studentům nějakou „pomoc“ zprostředkují či nikoli, v každém případě se jedná o závadné jednání, lhostejno zda podvodné nebo korupční.
Vážený pane místopředsedo vlády, vážená paní ministryně, vážení páni ministři,
apelujeme na vás, abyste se vážně zabývali těmito problémy. Žádáme vás, abyste změnili nastavení programu Občanská společnost tak, aby mohli touto cestou do České republiky přijíždět také akademickými institucemi prověření a morálně bezúhonní špičkoví vědci a vědkyně, akademici a akademičky a vybraní, jasně hodnotově vyprofilovaní studenti a studentky, z Ruska a Běloruska. Jako zcela základní a samozřejmou přitom vnímáme podmínku, že tito lidé sdílejí náš jasný odsudek vojenské agrese proti Ukrajině a jakékoli zpochybňování, ze strany putinovského Ruska, práva zemí bývalého Sovětského svazu na nezávislé a svobodné rozhodování o vlastní budoucnosti.
V obecné rovině vás vyzýváme k revizi politiky vydávání víz za účelem studia (tzv. režimu Student), která maří naše úsilí o internacionalizaci českého univerzitního prostředí, které by mělo být naopak podporováno v souladu s příslušnou strategií MŠMT platnou od r. 2021. I když odhlédneme od ruských a běloruských studentů, potíže s udělováním víz zahraničním studentům a dodržováním příslušných zákonných lhůt ze strany českých úřadů léta narůstají. Často pak místo akademických, resp. studijních a odborných předpokladů posuzujeme zemi původu, přesněji řečeno, zvažujeme, ze které země se k nám mohou studenti přes omezující opatření a konzulární a vízovou byrokracii vůbec dostat. To se netýká jen studentských víz, ale i víz pro postdoktorandy, kteří zvítězili v otevřených konkurzech na vědecká místa na českých či mezinárodních výzkumných projektech řešených v České republice. To, že nemohou v řádném termínu začít práci kvůli průtahům s vízy, naše projekty poškozuje a vytváří zbytečné problémy s řádným čerpáním prostředků podle pravidel poskytovatelů projektů.
Vyzýváme vás k úzké součinnosti s reprezentacemi vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR, zainteresovaným nevládním sektorem a dalšími relevantními aktéry k řešení popsané situace ku prospěchu České republiky a jejího mezinárodního postavení a hodnotové orientace v duchu humanity a dodržování nedělitelných lidských práv.
Podepsáni členové a členky Učené společnosti České republiky:
prof. Mgr. Jiří Damborský, Ph.D.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr.h.c., senátor a emeritní člen USČR
prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc.
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., předseda USČR
prof. Ing. Michal Hocek. CSc., DSc.
prof. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc.. 2. místopředseda USČR
prof. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
prof. RNDr. Jan Krajíček, DrSc.
doc. Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D.
RNDr. Jan Květ, CSc., emeritní člen USČR
prof. PhDr. Olga Lomová, CSc.
prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.
prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D.
RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc.
prof. RNDr. Václav Pačes DrSc., dr.h.c., bývalý předseda Akademie věd ČR
prof. Martin Prudký, Ph.D.
Ing. Vladimír Špirko, DrSc., emeritní člen USČR
doc. RNDr. Jan Šťovíček, Ph.D.
prof. RNDr. Jan Trlifaj, CSc., DSc.
prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc.
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, bývalý rektor Univerzity Karlovy
Za platformu Přátelé svobodného Ruska:
Marek Hilšer, senátor
David Smoljak, senátor
Tomáš Fiala, senátor
Miroslav Balatka, senátor
Lukáš Wagenknecht, senátor
Ondřej Benešík, poslanec
Jan Bartošek, poslanec
Ondřej Kolář, poslanec
Petr Gazdík, poslanec
Eva Decroix, poslankyně
Martin Exner, poslanec
Hayato Josef Okamura, poslanec
Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničí a člen správní rady Nadace Borise Němcova
Štěpán Černoušek, Nela Laryšová a Alexandra Skorvid, Memorial Česká republika
Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky
Gabriela Svárovská, konzultantka
Výzvu dále podporují:
prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka, prorektor VŠCHT
Ing. Ondřej Ploc, PhD., vedoucí vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky AVČR
Ondřej Soukup, předseda správní rady spolku Občanské Bělorusko
Miroslav Dvořák, ředitel Poradny pro občanství, místopředseda Rady vlády pro lidská práva
Jiří Dienstbier, bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti, předseda Socdem Praha
Dr. Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu
prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D., Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové
John Bok, spoluzakladatel Spolku Šalamoun
Jiří Gruntorád, zakladatel a ředitel knihovny Libri prohibiti
Leoš Válka, zakladatel a ředitel galerie Dox
Mgr. Michaela Stoilova, ředitelka organizace Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney
PhDr. Viktor Stoilov, nakladatelství TORST
Mgr. Václav Trojan, informatik
RNDr. Ondřej Majer, Csc., Filosofický ústav AV ČR
PhDr. Barbara Topolová, Ph.D., vedoucí Katedry divadelní vědy FF UK
Pavel Štingl, ředitel Památníku Ticha
S případnými dotazy k výzvě se laskavě obracejte na tyto kontakty:
Gabriela Svárovská, Přátelé svobodného Ruska
kontakt: gabriela@marekhilser.cz, tel.: 720 593 914
Jan Trlifaj, MFF UK, člen USČR
kontakt: trlifaj@karlin.mff.cuni.cz, tel.: 776 190 824
Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky
kontakt: pavel.havlicek@amo.cz, tel.: 720 123 107
