Veřejné prohlášení Přátel svobodného Ruska

Veřejné prohlášení Přátel svobodného Ruska a české občanské společnosti k západním opatřením a sankcím za ruské porušení mezinárodního práva a nelegální vpád na ukrajinské území.

25. 2. 2022

„Ozbrojené síly Ruské federace od včerejšího rána podnikají údery proti několika dalším částem ukrajinského území, zejména z východu, ale také severu přes Bělorusko. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v tomto ohledu poskytuje ruskému režimu svou plnou součinnost a měl by za to být hnán k zodpovědnosti. Realitou se stal rovněž úder z jihu přes Krym a operace z Černého moře.

Jako záminku si Kreml vybral nepodloženou a do velké míry absurdní „ochranu ruského a ruskojazyčného obyvatelstva“, jak představil prezident Vladimir Putin. Nicméně jak je vidět na Putinově prohlášení k invazi, video bylo již předtočeno a ruské vedení k němu bylo již nějakou dobu odhodláno.

Je přitom významné, že rozhodnutí o další invazi nemá podporu ruského obyvatelstva, protože s ním ani nebylo konzultováno. Právě naopak byl tento agresivní krok přijímán v nejužším kruhu spolupracovníků Vladimira Putina, kteří za to přímo odpovídají a budou za své kroky zodpovědní.

Po celém Rusku v současné době narůstají mírové protesty, které režim přísně trvá. V každém případě k těmto věcem svobodné a demokratické Rusko nezůstává slepé a jasně dává najevo, že si agresi proti bratrskému ukrajinskému národu nepřeje. Dobře to dokládá také otevřený dopis více než dvou tisíc ruských intelektuálů adresovaný prezidentu Putinovi, který ho vyzval k ukončení eskalace a zabránění násilí.

Kde se ruská vojska zastaví, či čeho chtějí na Ukrajině v krátkém horizontu vlastně dosáhnout, není přitom jasné. Z dlouhodobého hlediska je to však „neutralizace“ Ukrajiny, pod kterou si můžeme představit ukončení spolupráce se Západem a konec euroatlantických aspirací země, což by bylo pro Kreml výhodné.

Zásadní přitom v tuto chvíli je reakce Západu, která musí rychle najít dostatečně silný trest, který bude na další ruský vpád na Ukrajinu rezolutně reagovat. Mezi klíčové sankce a opatření na podporu Ukrajiny patří desítka kroků.

Proto my, níže podepsaní, vyzýváme představitele západního společenství, zejména Evropské unie a NATO, aby konali v následujících oblastech:

1) Odpojení Ruska od platební západní platformy SWIFT – uvažovat se dá také o zablokování dalších platforem, včetně Visa a Mastercard, které by však pocítili ruští občané, obecně by měl být vzorem americký přístup k této oblasti,

2) Razantní finanční sankce proti Kremlu a ruským bankám a energetickým společnostem – včetně zvážení zařazení všech hlavních ruských bankovních domů (Sberbank, VTB, VEB, ad.) a také ruské centrální banky na tyto seznamy,

3) Mezinárodní izolace Ruské federace – koordinace v rámci Rady Evropy a jejího Parlamentního shromáždění, OBSE, ale také OSN, kde by mělo konat také Generální shromáždění (nejen Rada bezpečnosti OSN),

4) Zacílení na ruské oligarchy a přátele Vladimira Putina a jejich rodinné příslušníky stejně jako ruské úředníky mající majetky a finanční prostředky na Západě – obstavení majetku, zmrazení kont a také zákaz pohybu na území EU a západního společenství (v koordinaci s VB a USA),

5) Podpora Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární – poskytnutí další makrofinanční pomoci, zbraňových systémů – včetně malých zbraní a munice pro guerillovou válku, ale také rozsáhlého programu zdravotní podpory (MEDEVAC),

6) Zvýšení obrany a odolnosti západních zemí, včetně přesunu dalších vojsk do regionu střední a východní Evropy (v rámci tzv. Předsunuté přítomnosti NATO), která touto agresí a nejistotou trpí také,

7) Další omezení dodávek ruské ropy a zemního plynu z Ruska a prosazení diverzifikace od ruských zdrojů k dalším partnerům (USA, Katar, Ázerbájdžán ad.), ale také dlouhodobé snižování závislosti na tomto druhu surovin,

Uvolnění vízového režimu do sousedních zemí (Polsko, Slovensko, Maďarsko a státy Pobaltí) za účelem poskytnutí humanitární ochrany a pomoci ohroženému civilnímu obyvatelstvu,

9) Posílení naší evropské odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a dezinformacím, na což by EU měla vyčlenit další finanční prostředky a být připravena,

10) Nakonec by Evropská unie a Západ jako celek neměly rezignovat ani na vlastní principy a ukrajinské euroatlantické aspirace, o což Rusko dlouhodobě usiluje. Ukrajina, jako každý demokratický stát, by se měla mít možnost vybrat svou cestu na mezinárodním poli a Rusko by tuto volbu mělo respektovat!

Jak tvrdíme, svou roli v tom musí hrát i Česko, které by mělo trvat na tvrdých sankcích a vynaložit na podporu Ukrajiny odpovídající zdroje a kapacity. Kromě toho musí posílit ochranu vlastní kritické infrastruktury, kterou se může Rusko také pokusit napadnout.“

Podepsaní:

Marek Hilšer – senátor PČR

Martin Exner – poslanec PČR

Lukáš Wagenknecht – senátor PČR

Pavel Paulie Havlíček – analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky

Vít Novotný – seniorní analytik Wilfried Martens Centre for European Studies

Šimon Heller, poslanec PČR

Bohumil Kartous, Čeští elfové a Pražský inovační institut

Pavel Žáček – poslanec PČR

Hayato Okamura – poslanec PČR

Tomáš Fiala – senátor za obvod č. 12

Adéla Šípová – senátorka za obvod Kladno

Petr Gazdík – ministr školství ČR

Jan Bartošek – místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

Organizace

Iniciativa Přátel svobodného Ruska

Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty

EUROPEUM Institute for European Policy

Odkaz zde.